[ Přihlásit se ]
Vladimír Menšík (1929 - 1988). Život, dílo, doba
Stránka na Facebooku
Stránka na Twitteru
RSS feed
iDnes blog
„ Když se ale na jevišti, ve filmu, v televizi jen tak skotačí a navrch přidá pár nesmyslů, to je potom cancání, které nemá s humorem nic společného.” (Květy, 1979)
Krátké zprávy:
7.5.22: Rukopis dopsán... Nyní fáze autorské korekce
2.5.22: Knižní monografie, kap. 18. (1988)Připravováno
20.4.22: Knižní monografie, kap. 17. (1983 - 1987)Připravováno
24.1.22: Knižní monografie, kap. 16. (1979 - 1982)Připravováno
9.10.21: Knižní monografie, kap. 15. (1975 - 1978)Připravováno
12.1.2024 12.1.2024 12.1.2024 12.1.2024 12.1.2024 3.6.2022
11.6.2023 26.5.2022 11.3.2022 15.6.2021 15.6.2021 17.5.2021 22.4.2021 22.4.2021 22.4.2021 8.4.2021 8.4.2021
Přírustky do sbírky fotosek a plakátů (poslední z 12.1.2024)

JAMU, Divadelní studio 49-53 (1949 - 1953): Romeo a Julie (hudebník), Mordová rokle (Vojtěch), Mladá garda (obyvatel města Krasnodonu), Ballerová contra Baller (pan Wertmann, pověřenec min. vnitra), Učitel Straume (Lappa, předseda místního sovětu), Píseň o turecké zemi (Ismail, dělník), Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (Kapitán), Fuente Ovejuna (Frondoso, Juanův syn), Měšťáci (stařeček), Lesní panna (Šimon Moreles, starý žid)
Státní divadlo Brno (1950 - 1952): Jan Želivský (Německý měšťan), Maryša (Krištof), Don Juan (Socha Komtura)
Vesnické divadlo (1953 - 1954): Otec (Jan), U nás v Darmochlebech (Drvota), Hledač světla (Vincent van Gogh), Pevnost na severu (Eda Zvonek)
Armádní umělecké divadlo (1954 - 1955): Hagenbek (Řehořík), Vojna (rekrut, bubeník), Půlnoční vítr (Mladý bojovník), Jedinou řečí (raněný, čínský zrádce), Šipky k domovu (voják)
D 34 (1955 - 1957): Holá pravda (Bergerat), Opera z pouti (Císař), Štěnice (Účetní), Máj (sbor), Cikánská romance (2. chlapec), Žebrácká opera (Jakub), Cokoli chcete (Ondřej), Evžen Oněgin (Zarecký), Lidová suita (Poustevník)
Divadlo S.K.Neumanna (1961): Zadržitelný vzestup Artura Uie (Tedd Ragg)
Rokoko (1965): Šibeničky aneb Nižší škola zločinu (Profesor)
Divadlo za branou (1965): Maškary z Ostende (Drban)

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 2.
Otec (1953), role: Jan

14. října 2016 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vesnické divadloDalší z článků na blogu idnes.cz. Pokračujeme Vladimírem Menšíkem a Vesnickým divadlem. Tentokrát si povíme o jeho první roli Jana v Jiráskově Otci.
 
"Sklonu k regionální výslovnosti je nutno se uvarovat." 
Z posudku na roli Vladimíra Menšíka.

První role ve Vesnickém divadle
Otec (1953), role: Jan

29. května 2016 | David Liška | Divadlo

Jako první hra, kterou Vladimír Menšík ve Vesnickém divadle nastudoval, byl Jiráskův Otec. Premiéru měla 2. října 1953 a divákům se Menšíkova role Jana líbila, přetože si nebyl ještě tak jistý. Pro herce vznikaly jevištní posudky, které je neměly za úkol kritizovat, ale, "pomoci, náhradou za veřejnou kritiku ... [sledujíce] jen další prohloubení studia, další vývoj jednotlivých postav." Z jednoho z nich se například dozvídáme, že Menšík měl problémy s výslovností, kdy nenechal nikoho na pochybách, odkud pochází:

"Je to plachý, citově jemný projev, který se dobře uplatňuje zejména v intimních scénách. Je potřeba větší rozohněnosti - po určitém váhání - v konfliktech s otcem, před nímž má vrozený respekt. Také touto postavou je zapotřebí dokreslovat charakter Divíškův ostřeji než doposud. Sklonu k regionální výslovnosti je nutno se uvarovat."

Zdroj: Divadelní ústav.