[ Přihlásit se ]
Vladimír Menšík
facebook Google+ twitter rss Vladimír Menšík na blogu idnes
Divadlo Film & televize Výzkum Projekt Různé
Vladimír Menšík, známý filmový herec, méně známý herec divadelní, se narodil 9. října 1929, zemřel 29. května 1988. Po vystudování Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) se v roce 1953 stal členem Vesnického divadla, odkud jeho kroky dále vedly do Armádního divadla (D 34) E. F. Buriana. V roce 1958 opustil divadelní svět a zakotvil v hereckém souboru Filmového studia Barrandov. Byl dvakrát ženatý. S první ženou Věrou měl syna Petra (*1955) a dceru Vladimíru (*1957), s druhou ženou Olgou pak syna Jana (*1962) a dceru Martinu (*1965).
Krátké zprávy:
19.8.17: O Bumbrlíčkovi (ČT1, 7:00 - 7:30)
25.7.17: Zaslal jsem nabídku spolupráce s expozicí Vl. Menšíka v Ivančicích.
19.5.17: Na Febiofestu byla vydána pamětní medaile Vl. Menšíka.
18.5.17: Velký přítel Vl. Menšíka Lubomír Kostelka oslavil v březnu 90 let.
18.5.17: Rozhledna Vl. Menšíka oslavila v dubnu 10 let.
Vladimír Menšík. Život, dílo, doba (aktuální číslo):
Úvodní číslo on-line časopisu (1.6 2017)

Vladimír Menšík - Nejnovější příspěvky

Slovenský filmový ústav - Národní filmový archiv

26. července 2017 | David Liška | Výzkum

Slovenský filmový ústavPo prostudování produkčních materiálů filmů z produkce Filmového studia Barrandov se po prázdninách chystám na Slovensko, konkrétně do Bratislavy. Ve zdejším Národním filmovém archivu Slovenského filmového ústavu jsou uloženy dokumentační složky tří filmů, na kterých se herecky podílel Vladimír Menšík. Jsou to Rekviem za rytierov, Archimedov zákon (společně s Jiřím Sovákem a dalšími českými herci) a Zmluva s diablom. O výsledku budu na těchto stránkách informovat.

Úvahy badatelovy, část 2.

13. července 2017 | David Liška | Celý článek | Výzkum Vladimír Menšík na blogu idnes

David LiškaV minulé části jsem si postěžoval na špatnou spolupráci pamětníků Vladimíra Menšíka. V dnešním článku to vezmu z jiné strany, budou to úvahy o bádání v archivech v Česku a na Slovensku. A že těch archivů je, jmenujme Divadelní ústav, archiv na Barrandově, Národní archiv, Archiv města Brna, Památník národního písemnictví, archiv JAMU, archivy Vojenského historického ústavu v Olomouci a Trnavě, Archiv Kanceláře prezidenta republiky a některé další.

Úvahy badatelovy, část 1.

11. července 2017 | David Liška | Celý článek | Výzkum Vladimír Menšík na blogu idnes

David LiškaKdyž jsem začínal pracovat na Vladimíru Menšíkovi, měl jsem za sebou již zkušenosti z obdobných výzkumů. Jen s tím rozdílem, že osoby, o nichž jsem psal odborné články jsou již několik staletí mrtvé (Karel starší z Žerotína, Václav Bítovský z Bítova ad. - k těmto historickým osobám existuje mnoho písemných památek, ať už jde o samotné kopiáře osobních korespondencí, zápisů z pracovních jednání, soudních líčení a dalších). Zanedlouho jsem měl poznat, že toto bude u Vladimíra Menšíka velký problém.

Převzato z časopisu Vladimír Menšík. Život, dílo, doba, č. 1, roč. 1, s. 4-5

Vladimír Menšík a Janáčkova akademie múzických umění, část 2.

10. července 2017 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Janáčkova akademie múzických uměníPo neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 se Vladimír Menšík na pár měsíců nechal zaměstnat v Brně u Spojených brněnských sléváren a strojíren jako konstruktér. Ale neměl tady zůstat nadlouho. Usiloval o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948. Divadelní fakulta začínala se čtyřmi obory, a to oborem divadelního herectví, režie, dramaturgie a divadelní vědy.

"V charakteristice tragikomické postavy sedláka Vojtěcha ... vychází Vladislav Menšík
z pudu po majetku a ze selské lakotnosti, jež neznají mravních zábran."

Z recenze hry Mordova rokle

Úvodní číslo on-line časopisu

1. června 2017 | David Liška | Projekt

ČasopisDnešním dnem vyšlo první číslo on-line časopisu o Vladimíru Menšíkovi, jehož název je stejný jako název našeho webu - Vladimír Menšík. Život, dílo, doba. Bude přinášet jednak informace, které jsou z větší části uveřejněny na našem webu, jednak krátké úvahy a zajímavosti. Úvodní číslo je věnováno především Vladimíru Menšíkovi a jeho působení ve Vesnickém divadle v letech 1953-54.

Obsah:
Úvodní slovo | Vladimír Menšík a Vesnické divadlo | Perličky z archivů | 
Úvahy badatelovy, část 1. | Událo se

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 7.
Pevnost na severu (1954), role: Eda Zvonek

19. května 2017 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vesnické divadlo, Vladimír Menšík a Růžena Preisslerová ve hře Pevnost na severuV našem povídání o Vesnickém divadle se dostáváme k poslední roli Vladimíra Menšíka. V roce 1954 byla uvedena hra Pevnost na severu. Autor Vojtěch Cach ji původně napsal pro Realistické divadlo, kde také v roce 1953 měla premiéru. Pro potřeby Vesnického divadla byla ale v původní verzi nemyslitelná, na jevišti se např. objevuje hornický komparz. Autor však vyslyšel přání vedení divadla a hru přetvořil do minimalističtější podoby.
"Menšík ... hraje Edu Zvonka  jakoby levou rukou..." 
Dobová recenze na roli Edy Zvonka

Vladimír Menšík a film, část 2.
Nahá pastýřka (1966), role: kpt. Tronda

4. května 2017 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Nahá pastýřkaFilm Nahá pastýřka patří k žánru klasických českých detektivek. Vznikl v roce 1966 a Vladimír Menšík zde ztvárnil sympatického příslušníka SNB, navíc režiséra místních divadelních ochotníků, kapitána Trondu. Na následujících řádcích se seznámíme s přípravami a průběhem natáčení. Připomeňme, že se film natáčel na hradě Orlíku a pojednává o tajemném obrazu Nahá pastýřka a vraždách, které se kolem něj stanou. Profesor Nykl si je jistý, že obraz je stále na hradě. Během rekonstrukce, která má za úkol ověřit tuto teorii, je v rytířském sále nalezena mrtvola paní Anny, správkyně zámku. Později je také zavražděn malíř Maudr. Vyšetřování obou vražd vede poručík Tronda (Vladimír Menšík) spolu s majorem Berglem, kapitánem Rojem a nadporučíkem Patrasem.
"Hladinku pane kapitáne?"
"Květuško, jak známo, řidičům se nenalejvá ... Ještě jednou a vemu ti kněžnu!"

Z dialogu mezi paní hostinskou a kapitánem Trondou.

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 6.

3. května 2017 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vesnické divadloV dnešním díle povídání o Vesnickém divadle trochu odlehčíme a seznámíme se s těžkostmi, s jakými se herci na svých štacích museli potýkat. Jaké to bylo lézt na jeviště oknem nebo přes silnici z protějšího domu? Teprve při čtení podobných zkušeností, které byly pravidelně vydávány v závodním časopise Naše práce si uvědomíme, na jaké záslužné a obětavé činnosti se herci a vůbec všichni kolem Vesnického divadla podíleli.
"Šatna v lokále. Na jeviště jsme chodili kolem budovy a po žebříku oknem."
Razová, okres Bruntál, 9.9.1953.

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 5.
Hledač světla (1954), role: Vincent van Gogh

1. května 2017 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vladimír Menšík jako Vincent van Gogh v Hledači světlaDostáváme se ke hře, která pro Vladimíra Menšíka měla zásadní význam. Význam v jeho další herecké kariéře. Ve hře Hledač světla Menšík ztvárnil hlavní roli nizozemského malíře Vincenta van Gogha, který odjíždí z Haagu aby se dostal do nizozemského městečka Nuenen. Byla to jeho velká role, která se setkala s velkým ohlasem. Nemluvíme pouze o ohlasech samotného obecenstva. Vlídná byla divadelní kritika i E. F. Burian, který na jedno z představení v květnu roku 1954 zavítal. Více v celém článku.

"Hlavní představitel Vladislav Menšík, loňský absolvent JAMU, je herec, 
jehož nadání je podloženo cenným pokladem svědomitosti a vkusu." 
Recenze na roli Vincenta van Gogha.

Vladimír Menšík a divadlo E. F. Buriana, část 1.
Hagenbek (1954), role: Řehořík

27. ledna 2017 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Po úspěšném angažmá ve Vesnickém divadle (1953/54) se Vladimír Menšík v roce 1954 stal členem Armádního uměleckého divadla (D34), které vedl E. F. Burian.
"...buď se naučí hlasitě smrkat nebo nedělat"
Z režisérských poznámek k hereckému projevu Vl. Menšíka (hra Hagenbek)

Vladimír Menšík a Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého, část 2.

6. ledna 2017 | David Liška | Výzkum

Vojenský historický ústavNa sklonku roku 2016 jsem v úterý, 27. prosince, navštívil Správní archiv Armády ČR (pobočka Vojenského historického archivu) v Olomouci. Chtěl jsem prostudovat působení Vladimíra Menšíka v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Návštěva byla úspěšná, dozvěděl jsem se podrobné informace o činnosti AUS mezi listopadem 1954 a březnem 1955, tedy obdobím působení Vladimíra Menšíka. Z jiných zdrojů víme, že Vl. Menšík byl do základní vojenské služby odveden 2. října 1954, z Olomouce se pak můžeme dozvědět, že k Armádnímu uměleckému souboru (AUS) Víta Nejedlého byl  převelen 29. října, mj. společně s Vladimírem Brabcem, Petrem Haničincem a Karlem Lincem. Je potřebí ale další podrobné prostudování materiálů z Vojenského archivu, abych mohl podat plastický obraz působení Vladimíra Menšíka v tomto uměleckém vojenském uskupení.

Vladimír Menšík a Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého, část 1.

20. prosince 2016 | David Liška | Výzkum

Vojenský historický ústavPo ukončení angažmá ve Vesnickém divadle v roce 1954 byl Vladimír Menšík přijat za stálého člena v prestižním uměleckém souboru divadla D 34 vedeného legendárním divadelníkem E. F. Burianem. I přes zdravotní potíže, kterými Menšík trpěl od mládí (problémy s dýcháním) ho ještě čekala základní vojenská služba. Měl ale štěstí, od konce roku 1954 se stal členem Armádního uměleckého souboru (AUS) Víta Nejedlého. Zde zůstal do března 1955, kdy si ho nazpět vyžádal E. F. Burian, a tak mohl Menšík zákl. vojenskou službu odsloužit v prostředí daleko příjemnějším a hlavně činorodějším.

Příští týden navštívím archiv v Olomouci, kde bych se měl o činnosti Vladimíra Menšíka v AUS Víta Nejedlého dozvědět více. O výsledcích budu na těchto stránkách informovat.

Historie AUS

Rozhovory o Vladimíru Menšíkovi - Jan Menšík

25. listopadu 2016 | David Liška | Celý článek | Výzkum Vladimír Menšík na blogu idnes

V červenci 2016 jsem se sešel se synem Vladimíra Menšíka, Janem. Přináším ukázku z rozhovoru, který jsme vedli v Praze, v kavárně na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Vladimír Menšík v soudobém tisku, část 1.

16. listopadu 2016 | David Liška | Celý článek | Různé Vladimír Menšík na blogu idnes

Dosud jsme si o Vladimíru Menšíkovi povídali zprostředkovaně, tedy to, co nám prozradily archivní spisy. Jak ale on sám o sobě mluvil?
 
"Když léta usilujete, aby vás diváci aspoň zaznamenali, tak obtíže,
které popularita přináší, berete jako daň za to, že se vám poštěstilo."

Vladimír Menšík o popularitě

Vladimír Menšík a školní docházka - Střední škola strojnická

11. listopadu 2016 | David Liška | Celý článek | Výzkum Vladimír Menšík na blogu idnes

Není tajemstvím, že Vladimír Menšík, který se celý svůj profesní život věnoval herectví, měl nakročeno původně jinam, a to do technické sféry. Po ukončení základní školní docházky roku 1943 začal na přání otce studovat střední školu strojnickou.

Vladimír Menšík a film, část 1.
Což takhle dát si špenát (1977), role: Zemánek

3. listopadu 2016 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Což takhle dát si špenát?Odbočme na chvíli od divadelních začátků Vladimíra Menšíka a vrhněme se rovnou do jeho nejslavnějších let, kterými 70. léta určitě byla. Od roku 1976 vznikala divácky úspěšná veselohra "Což takhle dát si špenát?" Nebudeme si ale povídat o ději této bláznivé komedie s fantastickými prvky (jak zní charakter filmu ve Výrobním listě), tu snad každý zná, ale o jeho výrobě - od schvalovacího procesu scénářů, přes denní zprávy z natáčení až po jeho uvedení do kin. 

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 3.
U nás v Darmochlebech (1953), role: Drvota

18. října 2016 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vesnické divadloV roce 1953 čekala Vladimíra Menšíka ve Vesnickém divadle postava agronoma Drvoty ve hře U nás v Darmochlebech. Ve hře, která byla sepsána ředitelem Františkem Smažíkem podle původního scénáře k filmu Usměvavá zem z roku 1952.
 
"Sympatická tvář mladého herce má těžký úkol zmoci postavu nesmělého člověka ... 
ten starý a trochu nerudný i nedůtklivý mládenec prodíral se Menšíkovým
zjevem velmi těžce ..." Z posudku na roli Vladimíra Menšíka

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 2.
Otec (1953), role: Jan

14. října 2016 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vesnické divadloDalší z článků na blogu idnes.cz. Pokračujeme Vladimírem Menšíkem a Vesnickým divadlem. Tentokrát si povíme o jeho první roli Jana v Jiráskově Otci.
 
"Sklonu k regionální výslovnosti je nutno se uvarovat." 
Z posudku na roli Vladimíra Menšíka.

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 1.

10. října 2016 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vesnické divadloNa blogu idnes jsem uveřejnil první článek. Je věnovaný Vladimíru Menšíkovi a Vesnickému divadlu (jedná se částečně o kompilaci příspěvků uvedených na našem webu).
 
"Hrůza! Při příjezdu jsme našli sál ve stavu, kdy byl jen těžko rozeznat od chlívku ... "
Ze záznamů Vesnického divadla

Vladimír Menšík o svém dospívání v Brně

27. září 2016 | David Liška | Různé

Roku 1984 poskytl Vladimír Menšík rozhovor novinám Brněnský večerník. Přečtěme si, co řekl o svém dospívání v Brně:

"... celé mé zrání a hledání sama sebe ... je spjato s Brnem. Je to období mé neuvěřitelné aktivity a dnes nevím, jak jsem to všechno stihl. Studoval jsem (a s výjimkou JAMU špatně), učil jsem se hrát na housle a klavír a bez pedagogického vedení taky na klarinet a kytaru (zbytečně, ať už s vedením, nebo bez něj), hrál jsem v restauraci u Voráčů na Špitálce loutkové divadlo (primitivně, ale vytrvale), hrál a zpíval v trampské osadě Dravci, kopal fotbal  v židenické čafce (jako ani jednou postavený náhradník) a plaval za KVS Brno (nejpomaleji). Ale hlavně jsem doslova žil v Sokole Brno IV. Pravidelně a s fortelem jsem cvičil na nářadí a nebýt Honzy Vyskupa a asi třiceti dalších, mohl jsem být čtverkařskou jedničkou. Zároveň jsem pomáhal cvičit žáky  a jako vedoucí  s nimi jezdil na letní i zimní tábory, kromě toho jsem absolvoval  tábory v Biskupicích se souborem Ády Pištěláka - byl jsem v něm tamburášem -  a s ním jsem taky zvládl během roku řadu vystoupení a dvakrát týdně zkoušky ... Kromě toho jsem ještě stihl milovat - samozřejmě z donucení partnerek jen platonicky - několik členek čtverky, ale i tak to bylo rovněž velice vyčerpávající, hlavně duševně."

Zdroj: Brněnský večerník, 5.10.1984