[ Přihlásit se ]
Vladimír Menšík (1929 - 1988). Život, dílo, doba
Stránka na Facebooku
Stránka na Twitteru
RSS feed
iDnes blog
„ Být populárním neznamená vždycky být dobrým, populární může být nakonec i naprostý diletant. A nemusí být jeho vinou, že je populární.” (Záběr, 1973)
Krátké zprávy:
7.5.22: Rukopis dopsán... Nyní fáze autorské korekce
2.5.22: Knižní monografie, kap. 18. (1988)Připravováno
20.4.22: Knižní monografie, kap. 17. (1983 - 1987)Připravováno
24.1.22: Knižní monografie, kap. 16. (1979 - 1982)Připravováno
9.10.21: Knižní monografie, kap. 15. (1975 - 1978)Připravováno
Dnes (19.3.2024):
Premiéry filmů: Aféry mé ženy (52 let)
12.1.2024 12.1.2024 12.1.2024 12.1.2024 12.1.2024 3.6.2022
11.6.2023 26.5.2022 11.3.2022 15.6.2021 15.6.2021 17.5.2021 22.4.2021 22.4.2021 22.4.2021 8.4.2021 8.4.2021
Přírustky do sbírky fotosek a plakátů (poslední z 12.1.2024)

Film & TV: 105% alibi (číšník Kici), Alexandr Dumas starší (Alexandr Dumas starší), Alibi na vodě, Bouřlivé víno (předseda družstva Michal Janák), Což takhle dát si špenát (Zemánek), Čintamani & podvodník (opilec), Dědeček automobil (italský automechanik), Dnes naposled (vinárník Kroc), Dobří holubi se vracejí (ministerský úředník Honzíček, pacient), Hvězda jede na jih (klarinetista Vostřák), Kam slunce nechodí (zahradník Ondřej Andrýsek), Kdo chce zabít Jessii?, Klec pro dva (skladník Čenda), Křivé zrcadlo (vojín), Maratón (Jarda Středa), Markéta Lazarová (potulný mnich Bernard), Nahá pastýřka (kpt. Tronda), Naše bláznivá rodina (tatínek Luděk Solnička), Návštěvníci, Parta hic (předák horníků Ota Chochola zvaný Krasin), Pokušení (vojín), Probuzení (vrchní), Přísně tajné premiéry, Touha, Úplně vyřízený chlap, Vánice (lékárník Evžen), Všichni dobří rodáci (Jořka Pyřk zvaný Kradák), Zlatá svatba (Pepa, Žofčin manžel)

Naše bláznivá rodina
Film Naše bláznivá rodina (1968), role: tatínek Luděk Solnička

11. června 2023 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Vladimír Menšík - Naše bláznivá rodinaKdyž v polovině srpna končilo natáčení filmu Kles pro dva, byl Vladimír Menšík už u jiného filmového štábu, kde se věnoval roli tatínka Luďka Solničky v komedii Jana Valáška Naše bláznivá rodina. Tím se vrátil opět k veselohernímu žánru, u kterého už vydržel až do konce roku 1967. Specialista na dětské filmy Jan Valášek již s Vladimírem Menšíkem spolupracoval dvakrát (Zlé pondělí, Když má svátek Dominika), tentokrát na něj myslel do role hlavní, svěřil mu sice opět znovu roli tatínka, ale v mnohém větším rozsahu než tomu bylo dříve. Do jeho filmové rodiny mu dále nadělil manželku Jiřinu Jiráskovou, její matku Jiřinou Šejbalovou, Bohuše Záhorského, velkého babiččina obdivovatele a později i manžela, a jeho dvě filmové dcery, hlavní hrdinky celé komedie, ztřeštěnou dvanáctiletou Janu (Bohumila Houdková) a její starší sestru Zuzu (Jarmila Srbová), která se sice snaží být vždy nad věcí, často se ale nechá svou sestrou a jejími nápady strhnout do té míry, že se stane jejím vděčným komplicem. Nejvíce času před kamerou strávily pochopitelně obě představitelky sester Solničkových, z nichž Bohumila Houdková vede žebříček se svými 46 dny, po nich následují jejich filmoví rodiče (Menšík 37, Jirásková 36 dnů) a pomyslnou pětici zakončuje Jiřina Šejbalová se svými šestadvaceti dny. [Ukázka z knižní monografie]

Komedie podle vlastního námětu
Televizní film Kam slunce nechodí (), role: zahradník Ondřej Andrýsek

24. října 2022 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Vladimír Menšík se pod režií Ivo Nováka stará v roli zahradníka Ondřeje Andrýska o svou živnost společně s manželkou Julií, Ivou Janžurovou, pro kterou to byla první příležitost zahrát si ve filmu po Menšíkově boku. Jejich všední život změní návštěva bohatého hoteliéra Vika (Ilja Prachař), který projíždí kolem jejich zahradnictví a přitom si všimne množství dětí, které jim na zahradě pomáhají. Při koupi kytice pro svou ženu Elen (Marie Drahokoupilová) se dozví, že to jsou skutečně Ondřejovy děti. Se svou manželkou se jim nedaří zplodit dítě a po vyšetření u doktora Bryži (Josef Kemr) se dozví, že je neplodný. Pojme tedy plán. Při další návštěvě se zahradníkovi se svým trápením svěří a nabídne mu obchod, za slušný finanční obnos přivede jeho paní do jiného stavu a po úspěšném porodu obdrží stejnou částku ještě jednou. Manželka Elen souhlasí a tak zbývá zpracovat ještě Julii, protože Andrýsek s Vikovou nabídkou souhlasí. Ta je samozřejmě zásadně proti, ale až do chvíle, kdy se dozví slíbenou odměnu. Následující scéna se odehrává po Vikově odchodu, když se oba manželé, potom co odehnali zvědavé děti, ukryli do skleníku. [Ukázka z dokončené knihy]

Poslední film Vladimíra Menšíka
Film Dobří holubi se vracejí (1988), role: ministerský úředník Honzíček, pacient

2. května 2022 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Dobří holubi se vracejí (rež. Dušan Klein, 1988)
Dobří holubi se vracejí (rež. Dušan Klein, 1988)

Tragikomický příběh Dobří holubi se vracejí natočil Dušan Klein podle stejnojmenné knihy lékaře a spisovatele Ladislava Pecháčka. Oba se znali již delší dobu, z jejich společné práce vznikla v roce 1982 veleúspěšná komedie Jak svět přichází o básníky (od té doby vznikly ještě čtyři další pokračování). Dušan Klein byl postaven před nelehký úkol, z bohaté knižní předlohy vybrat takové motivy, aby zachoval kvalitu románu a zároveň našel odpovídající filmový tvar. Jeho cílem nebylo vytvořit film inspirující se televizní inscenací Tažní ptáci z roku 1984, chtěl „nahlédnout vážný společenský problém lehkou formou, ale bez nemístného zlehčování“.

Na film bylo nasmlouváno velké množství populárních a vysoce vytížených herců, protože, jak se píše ve výrobní zprávě, herecké obsazení „muselo být vysoce kvalitní a logicky zcela adekvátní vynikající látce jak autora dr. L. Pecháčka co do jeho knížky, tak režiséra D. Kleina co do literárního scénáře“. To sebou neslo jednání s několika divadelními scénami, ať už to bylo Národní divadlo (Rudolf Hrušínský, Josef Somr, Bořivoj Navrátil), Divadlo na Vinohradech (Zdeněk Řehoř), Na Zábradlí (Pavel Zedníček, Jan Přeučil), Činoherní klub (Petr Čepek, Jiří Hálek, Rudolf Hrušínský ml.) nebo činohra Slovenského národního divadla, kde se urputně bojovalo o uvolnění Milana Kňažka do hlavní role Miloše Lexy

Předseda JZD Michal Janák (ukázka z připravované monografie)
Film Bouřlivé víno (1976), role: předseda družstva Michal Janák

24. ledna 2022 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Film Bouřlivé víno z roku 1976
Film Bouřlivé víno z roku 1976

V květnu 1975 se Vladimír Menšík na měsíc přesunul na Jižní Moravu, aby zde pod režijním vedením Václava Vorlíčka začal ztvárňovat progresivního komunistu, předsedu Jednotného zemědělské družstva Michala Janáka. Režisér Václav Vorlíček tak následoval příkladu svých kolegů, kteří sice nepatřili k čelným oporám angažované socialistické kinematografie, museli však dostatečně prokázat, na které straně barikády stojí. Zatím se mu jako představiteli autora zábavných filmů povinné filmové projekty vyhýbaly, to ale skončilo v roce 1975, kdy společně s Milošem Macourkem museli z příkazu ředitele FSB Miloslava Fábery natočit novou adaptaci románu Svatý Michal spisovatele Jana Kozáka. Byl to nelehký úkol, všichni si ještě pamatovali první neúspěšný pokus z roku 1973, televizní inscenaci režiséra Antonína Dvořáka se Zdeňkem Buchvaldkem v hlavní roli, se kterou nebyla spokojena ani straně naklonění kritici.

Natáčení bylo náročné, dvě třetiny filmu se tvořily v exteriérech, z čehož největší část tvořily ty na Jižní Moravě v okolí Břeclavi (21. května – 22. června 1975), konkrétně v Břeclavi, Velkých Bílovicích, Kobylí, Pouzdřanech, Vrbici, menší část se pak odehrávala v Praze či jeho okolí a tři dny ve Vídni. Sem se Vladimír Menšík podíval 24. - 26. července, celkově pak jako představitel hlavní postavy na filmu strávil 34 dnů, v závěsu za ním byli představitelé emigranta Hrdličky a Kvasničky, Jiří Vala (33 dnů) a Zdeněk Kryzánek (30 dnů).

Zlatá svatba
Film Zlatá svatba (1972), role: Pepa, Žofčin manžel

13. října 2021 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Vladimír Menšík a "vdova Putifarka" (Miriam Kantorková) ve filmu Zlatá svatba
Vladimír Menšík a "vdova Putifarka" (Miriam Kantorková) ve filmu Jaroslava Macha Zlatá svatba

[Ukázka z připravované knižní monografie]

V září 1971 se na zakázku Československé televize a pod režijním vedením Jaroslava Macha začala natáčet veselohra z vesnického prostředí, jejíž ústředním motivem se staly zmatky kolem zlaté svatby babičky a dědečka Kubzových, Jiřiny Šejbalové a Bohuše Záhorského, na svůj věk velice aktivních manželů. Děda Kubza se během "loučení se svobodou" stačí ztratit, babička Kubzová pak svatbu ruší, ale po humorných peripetiích nakonec samozřejmě oba zjistí, že jeden bez druhého nemůže být.

Během července a srpna bylo jednáno s jednotlivými herci o možném nasazení, z nichž například Ladislav Pešek odmítl pro nával jiné práce nebo Libuše Šafránková a Marta Vančurová (role Olgy), protože shodou okolností nastupovaly po prázdninách na nové divadelní scény a z pochopitelných důvodů musely odříct také. Byly také rozesílány technické scénáře, 14. září se konaly herecké zkoušky a 24. září přijel Vladimír Menšík z Prahy, společně s několika dalšími herci, na místo natáčení do Ostravy. Další dny se natáčelo v okolí a proto bylo již dříve zamluveno ubytování v Krnově a Opavě, v hotelech Slezský domov a Orient. Natáčet začal Vladimír Menšík v ostravské části Heřmanice dne 25. září a za dva dny nato se opět vrátil vlakem do Prahy. Po přesunutí štábu blíž k Praze pak pokračoval ve Všeradicích, kde se v říjnu natáčely scény na dvoře „u Kubzů“ a „šibřinky“ v Řeporyjích. Exteriéry zakončil v listopadu v Liteni, malé vsi na okraji Českého krasu, kde se sešel i s Jiřím Sovákem coby předsedou MNV, který po mnoha peripetiích konečně oficiální završí zlatou svatbu manželů Kubzových.

Alexandr Dumas starší
Seriál Alexandr Dumas starší (1970), role: Alexandr Dumas starší

3. srpna 2021 | David Liška | Film & televize
Seriál Jaroslava Dietla a Jaroslava Dudka z roku 1970 nám představuje geniálního spisovatele a vypravěče Alexandra Dumase od jeho příchodu do Paříže až po jeho skon v roce 1870. Představuje nám ho jako mladíka plného síly a odhodlání udělat velkou kariéru (Dobytí Paříže), potom ho můžeme sledovat jako už velkou a uznávanou osobnost francouzského uměleckého a společenského zivota (Marnotratný otec) až po sklonek života a jeho smrt (Smrt Porthose). V těchto všech polohách můžeme vidět geniálního Vladimíra Menšíka, který je nejen herec, ale svým způsobem zčásti i Dumas sám. Snad nejsilnější moment z celé trilogie je v závěru, kdy starý a unavený Dumas jde zemřít ke svému synu Alexandrovi. Už nemá sílu psát a syn mu na jeho prosbu připraví některé z jeho knih, které jako autor znovu pročítá, aby si tak připomněl příběhy, které již zapomněl.

Vladimír Menšík ve válečném filmu
Film Maratón (1968), role: Jarda Středa

26. července 2021 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Vladimír Menšík, Radoslav Brzobohatý, film Maratón
Vladimír Menšík a Radoslav Brzobohatý
Pro hlavní role byli osloveni Vladimír Menšík, Jan Pucholt a po dlouhém výběru ženských představitelek Jana Brejchová. Jan Pucholt během ledna roli odmítl (v únoru se jí ujal Jaromír Hanzlík), stejně tak 20. ledna 1967 i Vladimír Menšík, který po dvou dnech vrátil scénář s poukazem na „značné závazky u jiných režisérů“. Režisér Novák ho chtěl ale ve filmu mít za každou cenu, proto se s ním týden nato sešel osobně a snažil se ho ještě jednou přesvědčit. Jeho prosby však ze stejných důvodů zůstaly neoslyšeny. Menšík o nabízenou spolupráci ale stál, proto 30. ledna přijal pozvání do pražského Filmklubu, kde se s tvůrci dohodl, že pokud pro něj zjistí nasazení v plánovaných filmech Klec pro dva a v pokračování Nahé pastýřky (s pracovním názvem Nahá pastýřka II), „podle toho se rozhodne zda vezme roli…“. Společně s Menšíkem se ten den v klubu probírala i možnost účinkování Rudolfa Hrušínského, pro kterého měl režisér připraveného generála Rybalka. Hrušínský váhal, vytížení našeho předního herce bylo nesmírné, ale nebyl to tentokrát čas, který ho tísnil. Důvodem byly velké příjmy, které by se přijetím role toho roku ještě zvětšily a podléhaly by tak vyšší daňové sazbě. Celý článek

Ukázka z připravované knižní monografie.

Úplně jiný film
Film Klec pro dva (1968), role: skladník Čenda

26. června 2021 | David Liška | Film & televize
Klec pro dva
Vladimír Menšík v roli skladníka Čendy ve filmu podle vlastního námětu Klec pro dva (1968)

Jedinečný film Klec pro dva, natáčející se v roce 1967 (premiéra o rok později) podle vyprávění Vladimíra Menšíka. Na námětu se kromě něj podíleli ještě scénárista Jiří Karásek a režisér Jaroslav Mach. Na fotce  je Vladimír Menšík, jako skladník Čenda v tiskařských závodech, právě hledící do otevřeného podzemního výtahu, kterým dopravuje role papíru do výroby. Dívá se na to nebe nad sebou a v jeho obličeji se zračí vše - opuštěnost, ztráta vůle cokoliv ve svém životě změnit, odevzdanost dnům příštím. Až do doby, kdy se na onom výtahu objeví neznámá dívka... Menšík si podle svých slov hrál s námětem už delší dobu a mnohokrát u piva procházel s režisérem Machem. Tomu se příběh líbil a vzniklo toto jedinečné filmové dílo. Ve svém roce to byl úplně jiný film, první z řady, ve kterém Menšík dokázal, že je charakterním hercem, schopným přesvědčivě zahrát jakoukoliv roli. Diváci byli hodně překvapení a nový film přijali, stejně jako filmová kritika. Nutno ještě podotknout, že mu zdatně sekunduje Jaroslav Marvan v roli herce Martina, Čendova podnájemníka, a samozřejmě Consuela Morávková v roli Kristýny.

Pozadí filmu Čintamani & podvodník
Film Čintamani & podvodník (1965), role: opilec

19. dubna 2021 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Vladimír Šmeral a Vladimír Menšík ve filmu Čintamani a podvodník
Vladimír Šmeral a Vladimír Menšík ve filmu Čintamani a podvodník (www.fdb.cz)
Film Čintamani & podvodník se skládá ze dvou povídek podle námětu Karla Čapka. V první z nich, Čintamani a ptáci, si Vladimír Menšík zahrál opravdu velmi malou, ale roztomilou roli opilce, věčně čekajícího na jistou Mařenu. V druhé povídce Příběhy sňatkového podvodníka se objevila oblíbená dvojce Vlastimil Brodský a Jiří Sovák. Dnešní povídání nebude ani tak o příbězích samotných, jako o pozadí, které natáčení obou povídek provázelo. Režisérem filmu byl Jiří Krejčík, známý svým cholerickým chováním a ne zrovna ohleduplnou spoluprací s pracovníky výrobních štábů i samotnými herci. Při natáčení realizaci "Čintamanů a ptáků" se mu to však nevyplatilo. V listopadu 1963, když se začaly ve Žďáru u Jičína natáčet exteriéry druhé povídky Příběhy sňatkového podvodníka, se nejprve střetl s hercem Jiřím Sovákem (hrajícího sňatkového podvodníka Vincence Plichtu), o kterém bylo známo, že pro ostré slovo také nejde daleko. (Upravená ukázka z připravované knihy) Celý článek

Neslavný konec jednoho režiséra - film Vánice
Film Vánice (1962), role: lékárník Evžen

16. března 2021 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Film Vánice
Film Vánice (zdroj: csfd.cz)

Ve dnech 27. 11. 1961 - 13. 5. 1962 se Vladimír Menšík zúčastnil natáčení filmu Vánice. Scénář ho jako lékárníka Evžena zařadil do týmu horských záchranářů, kde obětavě vykonává svou záslužnou práci. Mohl tady zase po čase uplatňovat svou schopnost tmelu kolektivu, vtipálka a glosátora, jak jeho vedlejší role často ve své objemné „Menšíkovské“ filmové monografii charakterizuje Lubomír Holčák. Když k tomu přidáme i ráznou, dominantní manželku v podání Slávky Budínové, je o zapamatovatelnost postavy postaráno. Bohužel, tento film se stal odstrašujícím příkladem, jak film vypadat nemá. Za všechny stačí ocitovat jednoho z kritiků, který by u tak špatného filmu očekával, že „když už jde o lyžaře, mělo se tu aspoň umět dobře lyžovat, a když se ukazují zimní hory, mohly aspoň ty Krkonoše vypadat krásně.“ Nedobře napsanému scénáři nepomohlo ani špatné režijní vedení Čeňka Duby, které bylo po skončení natáčení (v květnu 1962) podrobeno nezvykle tvrdé kritice i ze strany jeho spolupracovníků. Ti mu vyčítali hrubé chování, kterým postupně „jednoho po druhém různě ponížil, zastrašil, urazil.“ Pod tímto otevřeným dopisem, adresovaným mimo jiné též řediteli Filmovéfo Studia Barrandov Jiřímu Veselému, se podepsalo celkem sedmnáct pracovníků výrobního štábu. A právě tato nespokojenost jeho bývalých kolegů udělala konec za režisérskou kariérou Čeňka Duby u hraného filmu, Vánice byla jeho posledním celovečerním snímkem. Po sebekritice a žádosti o přidělení jiné pozice byl v rámci Studia převeden do funkce režiséra dabingu. Ukázka z knihy.

Celý článek

Hvězda jede na jih - ukázka z knihy
Film Hvězda jede na jih (1964), role: klarinetista Vostřák

23. ledna 2021 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Hvězda jede na jihZačátkem dubna se začala v barrandovských ateliérech pod režijním vedením Oldřicha Lipského natáčet hudební komedie Hvězda jede na jih. Natáčelo se v koprodukci s jugoslávským Lovčenfilm studiem a jednalo se o jeden z celkem osmi projektů, plánovaných do konce roku 1960, založených na spolupráci filmových produkcí ze zemí sovětského bloku. Základní myšlenkou bylo vyjádřit přátelské vztahy se spřátelenou Jugoslávií a k tomu pomohl jednoduchý příběh české zpěvačky Soni Klánové, v podání jedné z nejoblíbenějších jugoslávských hereček té doby Gordany Miletić, „jež se shodou okolností ocitne bez prostředků mezi prostými Jihoslovany a je obklopena jejich přátelskou pomocí, kterou oplácí.“ Natáčelo se v Praze a od května v jugoslávských městech Bělehradu, Splitu, Dubrovníku nebo Rijece, kde byl i Vladimír Menšík, který se sem dostal díky své postavě klarinetisty Vostřáka. Na filmu tehdy spolupracoval výkvět českých herců, mezi nimi i Stella Zázvorková, (v roli rekreantky Pětioké), která později vzpomínala na místní rijecký bar, který, aby se zavděčil, hrál neustále polky v domnění, že Češi bez nich nemohou být.

[ Celý článek ]

Odsouzeni k životu
Film Probuzení (1960), role: vrchní

6. ledna 2020 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Film Probuzení - Jana Brejchová, Petr KostkaV jednom z minulých krátších příspěvků jsem se zmínil o filmu Probuzení, jenž měl premiéru v roce 1960. Pro připomenutí - bylo to v souvislosti nepořádku, který filmaři zanechali u jedné z chat, u které se natáčelo (odkaz zde). Děj je jednoduchý - jedná se o příběh chuligánské party, jejímž členem je i pohledná Jitka (v podání Jany Brejchové), do které se zamiluje mladý Tonek (Jan Šmíd). Film má výchovná charakter a poukazuje na mladé lidi, kteří se vydali na scestí. Hlavní dva hrdinové mají štěstí, vše pro ně končí dobře. Vladimír Menšík se tady objevuje v nepříliš sympatické roli vrchního, pod nímž Tonek pracuje. My máme příležitost podívat se na film z druhé strany a na základě bohaté produkční dokumentace, uložené v archivu Filmového studia Barrandov můžeme sledovat nelehký zrod tohoto, myslím i dnes cenného, filmu.

Byla to veselá parta
Film Dnes naposled (1958), role: vinárník Kroc

19. prosince 2019 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Film Dnes naposled patří k těm dílům, které nenesou stopy po době, ve které vznikly. Marný boj s alkoholismem svádí mnoho lidí i v dnešní době. Autoři Josef Neuberg a František Vláčil mistrně vykreslili obraz neútěšnosti, zmaru a marného boje hlavních hrdinů. Pouze jediné postavě dali ve filmu šanci vyváznout. Ne tak v původní synopsi a povídce, které filmu předcházely. V krátkém příspěvku nabídnu pohled do zákulisí literární přípravy tohoto hodnotného díla z roku 1958.

"Zemánek popotáhne a dopije sklenku:
'Škoda…,' řekne rezignovaně. 'Byla to taková veselá parta.'“

Střípek z natáčení filmu
Film Probuzení (1960), role: vrchní

23. září 2019 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Film ProbuzeníV roce 1960 měl premiéru psychologický film Probuzení (původní název Odsouzeni k životu). V hlavní roli Jitky se objevila začínající nadaná herečka Jana Brejchová, ve vedlejší roli vrchního číšníka se objevil Vladimír Menšík.

Přísně tajné premiéry

11. července 2017 | David Liška | Film & televize

Odkaz na článek o filmu Přísně tajné premiéry.

Kdo chce zabít Jessii?

27. června 2017 | David Liška | Film & televize

Krátce o filmu Kdo chce zabít Jesii?

Vladimír Menšík a film, část 2.
Film Nahá pastýřka (1966), role: kpt. Tronda

4. května 2017 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Nahá pastýřkaFilm Nahá pastýřka patří k žánru klasických českých detektivek. Vznikl v roce 1966 a Vladimír Menšík zde ztvárnil sympatického příslušníka SNB, navíc režiséra místních divadelních ochotníků, kapitána Trondu. Na následujících řádcích se seznámíme s přípravami a průběhem natáčení. Připomeňme, že se film natáčel na hradě Orlíku a pojednává o tajemném obrazu Nahá pastýřka a vraždách, které se kolem něj stanou. Profesor Nykl si je jistý, že obraz je stále na hradě. Během rekonstrukce, která má za úkol ověřit tuto teorii, je v rytířském sále nalezena mrtvola paní Anny, správkyně zámku. Později je také zavražděn malíř Maudr. Vyšetřování obou vražd vede poručík Tronda (Vladimír Menšík) spolu s majorem Berglem, kapitánem Rojem a nadporučíkem Patrasem.
"Hladinku pane kapitáne?"
"Květuško, jak známo, řidičům se nenalejvá ... Ještě jednou a vemu ti kněžnu!"

Z dialogu mezi paní hostinskou a kapitánem Trondou.

Kdo chce zabít Jessii?

22. března 2017 | David Liška | Film & televize

Roku 2005 byl v časopise Cinepur otištěn rozhovor s Václavem Vorlíčkem, kdy hlavním tématem byl film Kdo chce zabít Jesii? Vladimír Menšík zde sehrál jednu z vedlejších rolí.

Vladimír Menšík a film, část 1.
Film Což takhle dát si špenát (1977), role: Zemánek

3. listopadu 2016 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Což takhle dát si špenát?Odbočme na chvíli od divadelních začátků Vladimíra Menšíka a vrhněme se rovnou do jeho nejslavnějších let, kterými 70. léta určitě byla. Od roku 1976 vznikala divácky úspěšná veselohra "Což takhle dát si špenát?" Nebudeme si ale povídat o ději této bláznivé komedie s fantastickými prvky (jak zní charakter filmu ve Výrobním listě), tu snad každý zná, ale o jeho výrobě - od schvalovacího procesu scénářů, přes denní zprávy z natáčení až po jeho uvedení do kin. 

Hodnocení filmu
Film Parta hic (1977), role: předák horníků Ota Chochola zvaný Krasin

31. srpna 2016 | David Liška | Celý článek | Film & televize

Film Parta Hic, který vznikl na základě literárního scénáře V. Jelínka a H. Bočana vypráví příběh na první pohled absurdní. Ten ale vychází ze skutečné události, a to ze snahy prosadit na Ostravsku mezi horníky pití mléka. Jak byl film hodnocen?

Jan Zelenka - ústřední ředitel čs. televize

21. června 2016 | David Liška | Film & televize

"Druhý" pohled na ústředního ředitele Československé televize Jana Zelenku z pera Martina Šmída. Proč druhý? Jan Zelenka působil na tomto postu za dob normalizace (v letech 1969 - 1989) a Vladimíru Menšíkovi příliš nepřál. Právě kvůli němu prý Menšík dostával stále méně a méně tel. rolí.

Martin Šmíd: Jan Zelenka - jak jsem ho znal
část 1 | část 2

Touha

15. června 2016 | David Liška | Film & televize

O filmu Vojtěcha Jasného z roku 1958 se můžeme dočíst na stránkách 25fps od autora Jana Hrdiny.

Nahá pastýřka

10. června 2016 | David Liška | Film & televize

Ve filmu Nahá pastýřka z roku 1966 se můžeme přesvědčit, jak byly přínosné Menšíkovy improvizace. Ztvárnil zde poručíka Trondu, mj. režiséra a zapáleného ochotníka, který připravuje divadelní představení Lucerny. Obraz, v němž předehrává paní hospodské její roli kněžny, není ve scénáři nijak dlouhý a je odbyt pár dialogy. Režisér filmu ale Menšíkovi povolil změny, které vedly k jeho téměř tří minutové improvizaci, a není nutné zdůraznňovat, že jen k dobru filmu (od času 7:40). Pokud si připomeneme, že Vl. Menšík začínal u divadla (kdy dosáhl velkých profesních úspěchů), je tato scéna o to více důvěryhodná a přesvědčivá. O zákulisí natáčení filmu se můžete dozvědět v Píseckém deníku.

Zdroj: Barrandov a.s., archiv

Role potulného mnicha Bernarda
Film Markéta Lazarová (1967), role: potulný mnich Bernard

27. května 2016 | David Liška | Film & televize
Markéta Lazarová - Vladimír Menšík, postava Bernarda

Slavný a již legendární film Markéta Lazarová zná snad každý. Mnozí také vědí, že v tomto filmu hrál Vladimír Menšík potulného mnicha Bernarda, jehož postava prochází celým příběhem. Možná ale pro mnohé bude překvapením, že tato role byla původně určena někomu jinému, a to slovenskému herci Gustávu Valachovi (který je známý např. z filmu Pod Jezevčí skálouZa trnkovým keřem). Jen díky tomu, že ho ředitelství činohry Slovenského národního divadla pro film neuvolnilo,1) mohl vedoucí výroby Josef Ouzký 2. února 1965 oslovit Vladimíra Menšíka. Ten souhlasil a první klapku měl ráno 29. března.

1) Podle nepřímých důkazů se domnívám, že to bylo kvůli hře Veľká parochňa, jejíž premiéru SND uvedlo 22. ledna 1965 a v níž Gustáv Valach ztvárnil postavu Mika. Viz Divadelný ústav Bratislava.

Zdroj: Barrandov a.s., archiv

Alexandr Dumas starší

27. května 2016 | David Liška | Film & televize

Živelný i dojemný Vladimír Menšík v nezapomenutelné roli Alexandra Dumase staršího. Třídílný seriál Československé televize z roku 1970 můžete shlédnout níže.



Vladimír Menšík jako dabér

10. května 2016 | David Liška | Film & televize

Na youtube jsem nalezl zajímavou ukázku z francouzského filmu Přátelé kopretiny (rok 1968). Vladimír Menšík zde dabuje postavu inspektora Papina, jehož hraje Michel Serrault. Je to ostatně jediný Menšíkův dabérský počin zahraničního filmu,1) k práci na něm ho prý přemluvila Irena Skružná, režisérka českého znění.

Zdroj: dabingforum.cz
1) Za dabing lze považovat i role Jaroslava Zemánka jako chlapce ve filmu Což takhle dát si špenát a role psa Pajdy a generála v seriálu Arabela.

Armádní film

9. května 2016 | David Liška | Film & televize

Na stránkách Vojenského historické ústavu můžeme nalézt zajímavé informace k málo známým projektům, na kterých se herecky podílel Vladimír Menšík. Jde jak o kvalitní díla, tak o díla bez významnější filmové kvality:

Strejda kapitán
Seriál seznamující děti a mládež s vojenským prostředím a životem u jednoho pozemního útvaru.

Kamarádi až za vlastní hrob
Hraná rekonstrukce skutečného případu. Film pranýřoval nebezpečné chování vojáků, zde na případu zatajení nehody způsobené služebním vozem pod vlivem alkoholu.

Pokušení
Krátký film, který ukazuje na nevhodné chování vojáků základní vojenské služby v souvislosti s konzumací alkoholických nápojů.

Křivé zrcadlo
Satira na téma nedostatečné kázně v oblékání vojáků základní vojenské služby a nedostatečné hygieny. Film je možné shlédnout zde.

Pokušení

9. května 2016 | David Liška | Film & televize

Do stejného soudku jako film Křivé zrcadlo patří i málo známá krátká satira Pokušení, která pranýřuje nadměrnou konzumaci alkoholu vojíny základní vojenské služby. Více informací na stránkách Vojenského historického ústavu.

Křivé zrcadlo

9. května 2016 | David Liška | Film & televize

Vladimír Menšík se objevil v málo známé satiře z padesátých let, která měla pranýřovat nedostatky v úpravě vojínů základní vojenské služby. Krátký film byl natočen v roce 1956 režisérem Karlem Kachyňou.

Informace o filmu na stránkách Vojenského historického ústavu.

Návštěvníci

7. května 2016 | David Liška | Film & televize

V seriálu Návštěvníci si Vladimír Menšík zahrál roli policisty, který se společně s kolegou, Jiřím Lábusem, neustále setkává s činností Návštěvníku, ať už jde o jemně přeřezaný plaňkový plot, roztočené kolotoče na městském náměstí o půlnoci, s vypuštěným rybníkem (v tom měl ale prsty Adam Bernau, který chtěl vyzkoušet tajemné deštníky, které prý měly přivolat déšť) apod. V seriálu se vyskytuje i nezbytný pomocník Návštěvníků, auto Lada Niva. To byla pro čely seriálu zapůjčeno německými koproducenty a třetí exemplář zakoupilo přímo Filmové studio Barrandov. S provozem tohoto vozidla byly ze začátku ale velké problémy. Jak tvůrci seriálu v lednu 1982 informovali Telexport (ten jako jediný mohl jednat se zahraničními partnery), pro tyto vozy nemohly dle platných československých předpisů nakupovat benzin ani za hotové, ani za benzinové poukázky. Jediná legální cesta byla nákup za tutexové poukázky.Telexport vůbec nereagoval (osobně, telefonicky). Jak v březnu téhož roku tvůrci psali, "setkali se s naprostým nezájmem tuto záležitost spolu řešit." Proto se obrátili přímo na zahraničního partnera, který jim přislíbil připsat částku 6 000 DM na tuzexový účet. Žádají tedy, aby Telexport alespoň zaslal písemný požadavek, bez kterého nemůže německý partner částku poslat, Je to důležité, "neboť vozy NIVA jsou stěžejní rekvizitou tohoto seriálu."

Ze stejného dopisu se také dozvídáme situaci tvůrců slavného seriálu, kteří zástupce Telexportu ujistili, "že mlčky řešíme nekonečnou řadu problémů výrobních i ekonomických (např, neúměrné čerpání limitů), před které nás tento seriál staví, ale není v našich silách zdolat takovou v celku okrajovou překážku, která se vymyká našim možnostem."

Zdroj: Česká televize

Úplně vyřízený chlap

4. května 2016 | David Liška | Film & televize

A do třetice opět internetový časopis 25fps a zamyšlení nad filmem Úplně vyřízený chlap.

Alibi na vodě

4. května 2016 | David Liška | Film & televize

V internetovém časopise 25fps je zajímavý článek o filmu Aliby na vodě.

105% alibi

4. května 2016 | David Liška | Film & televize

V internetovém časopise 25fps je zajímavý a podrobný vhled do filmu 105% alibi. Připomeňme jen, že Vladimír Menšík si zde zahrál číšníka zvaného Kici.

Úmrtí Jořky s Pyřkem
Film Všichni dobří rodáci (1969), role: Jořka Pyřk zvaný Kradák

1. května 2016 | David Liška | Film & televize

Ve filmu Vojtěcha Jasného z roku 1969 vytvořil Vladimír Menšík nezapomenutelnou postavu sympatického kradáka, Jořku s pyřkem. K opravdu silným scénám patří jeho smrt. Aby se vyhnul vězení (pokolikáté už), polije si nohu kyselinou sírovou a pro jistotu ji ještě ponoří do močůvky. Pak zanese opravený zapalovač svému bývalému kantorovi,1) který ho varuje, aby si s nemocnou nohou nezahrával. Nechme promluvit samotného Vojtěcha Jasného, který scénu popsal v synopsi.

"Joska se jen zasměje: 'Mráz kopřivu nespálí' a kulhá domů. Ale je mu zle, začne blouznit. Lehne si doma, pak musí na vzduch. Nikde nikdo. Pes honí po dvorku husy. Celý dvorek je posetý bílým peřím. Joska vyjde doprostřed, chce zavolat o pomoc, ale padne tváří do země. Když se zvedne, má na ústech tři pírka. Jedno vezme vítr, když se zvedá, druhé, když se vztyčí, a třetí, když zavolá. Ale nikdo neslyší jeho volání. Joska padne tváří do země a kolem je bílé peří. Stále více bílého peří, až už není nic. Tak zemřel velký talent, technik, vynálezce a místní kradák Joska s pyřkem. Divák promine autoru, že je mu ho líto. Kdyby se narodil v jiné, lepší době, byl by z něho určitě vynálezce.  Z hospody vyhrávají křídlovky. Je krásné nedělní odpoledne."

1) Ve filmu je to pak paní učitelka.
Zdroj: Barrandov a.s., archiv

Dědeček automobil

25. dubna 2016 | David Liška | Film & televize

Dědeček automobil

Jedním z prvních filmů, ve kterých Vladimír Menšík hrál, byl legendární film Dědeček automobil. Film vznikl na námět Adolfa Branalda, režie se ujal Alfréd Radok a v hlavních rolích se zde představili tři francouzští herci. Spolupráce dopadla k oboustranné spokojenosti a premiéra se odehrála 29. března r. 1957 v pražském kině Sevastopol. V jedné malé roli si zde zahrál i Vladimír Menšík. Nebo nezahrál? Tuto domněnku vyslovil autor knihy Vladimír Menšík a jeho filmy Lubomír Holčák. Jeho názor je zajímavý a lze se k němu přiklonit. K natáčení se v Barrandovském archivu zachovaly denní zprávy, nikde se ale Menšíkovo jméno nevyskytuje. Pokud ovšem skutečně ve filmu hrál, mohl být součástí komparzu (viz. denní zprávy).

Zdroj: Barrandov a.s., archiv